Sněhulák v parném létě

To, že spokojený občan zapomíná, že jeho svoboda konec konců závisí na jeho vojenských kvalitách, je vždy velkým nebezpečím pro šťastné civilizace.

André Maurois – Dějiny Anglie

geneze Underworldu:
1ka je B+ pro nás upírofily
2ka je B pro kačenkofily infikované 1kou
3ka je děsná (chybí kačenka)
4ka je B- pro kačenkofily zdeptané 3kou, takže docení návrat kačenky a absenci majkla (no, 99%ní absenci)

Na současnou/novodobou češtinu mají vliv různé faktory, jedním z nich je nepochybně i tzv. polistopadová politika (tzn. od roku 1989). Jelikož se naše mateřština chvílemi stává normálnímu jedinci již nesrozumitelnou, neboť zmrdpolitičtina je slang velice svébytný, nastal čas, aby se někdo ujal tvorby nového slovníku... a protože se v každém kolektivu najde nějaký debberánek, který sejme jeho hříchy, začnu:

krást (velké množství peněz aka miliony) – odklonit, odklánět

viz causa Martin Kocourek

krást (velké množství peněz aka miliardu) – vygradovat

viz causa Pavel Drobil

sledovat a odposlouchávat – monitorovat

viz causa Iveta Radičová

...a všichni, pochopitelně, začali žvanit. Původně jsem neměl v úmyslu se do toho zapojit, ale když vidím, jak vesele pindá i řada exemplářů, která ještě zaživa nemohla panu Havlovi přijít na jméno (a někteří experti na vesmír, život a vůbec si jej vskutku brali do té své držky při celkem libovolně skoro každé příležitosti), neudržím se a zapindám si také. Nicméně to udělám po svém, vybranými kytáty...

Kamarádův status na FCB: Zítra si na jeho počest vezmu do práce krátký kalhoty.

- kolegyně Soňa

Už jsem to házel někam na FB, ale stejně: Nějak mi mezi těmi kondolencemi od politiků přijdou trochu utlačovaní ti, které měl bezpochyby raději. A tak alespoň jeden zástupce umělců...

"Nasvítili jsme sídlo hlavy státu a udělali z toho učiněný Tádž Mahál. Dali jsme Václavovi malé bílé dálkové ovládání s vyplazeným jazykem. Obcházel nasvícený Hrad a najednou sochy ožily. Byl jako děcko, mačkal tlačítka a vykřikoval radostí. Málokdy se s prezidentem setkáte takhle a ještě si řeknete: Ježíši, to je bezva chlap."

Keith Richards

- kolega Josef K

a nakonec moje maličkost:

Zemřel pan Václav Havel. Všichni se nějak vyjadřují, vyjádřím se taky – přesněji řečeno, udělá to za mě slavná forbína v podání Wericha a Horníčka:
W: Bernard Shaw byl živ sto let, řekněme. Byl to krátký anebo dlouhý život?
H: Sto let – dlouhej život.
W: Krátkej život, protože Bernard Shaw tady moh bejt ještě dvěstěpadesát let, protože pořád měl co říct. Takhle je to. Zatímco v této chvíli po celém glóbusu je roztroušeno já nevím kolik třicetiletých, který tady už čtyřistapadesát let nemuseli bejt.

"Já vám nedoporučuji nic. Tohle je na vás. O co tu jde vám?"

"Mně jde o čisté svědomí."

"Čisté svědomí...?"

"Ano."

"Vy jste si osvojil pořádně luxusní choutky!"

- sir Humphrey Appleby a Bernard

Luis Buñuel: A man in love with a woman from a different era. I see a photograph!

Man Ray: I see a film!

Gil: I see insurmountable problem!

Salvador Dalí: I see rhinoceros!

- Půlnoc v Paříži

moje oblíbená aneb mám rád lidi, kteří nezištně něco skutečně smysluplného dělají... http://www.facebook.com/pages/Veve%C5%99%C3%A1ci-z%C3%A1chrann%C3%A1-stanice-pro-veverky-Pinky-veverka-na-Facebooku/324452131978

Za tento objev vděčím Goranovi a je to vpravdě geniální: http://www.nationalcathedral.org/about/darthVader.shtml

"Sám jsi říkal, že jsme lepší lidé. Tohle je příležitost to dokázat. Na těch lodích jsou tisíce dobrých, čestných a nevinných mužů, kteří jen vykonávají rozkazy."

"Přesně takovým jsem byl vydán napospas. Nikdy více."

- Charles Xavier a Erik Lehnsherr

který pro jednou, téměř beze zbytku, sdílím, a proto repastuji: http://sumarum.wordpress.com/2011/09/24/vinobrani-a-slavnosti-vseho-druhu-jdou-na-dsracku/. Je fakt, že pomineme-li davy*, naprosto nechápu, proč na vinobraní nacházím takové množství stánků s všelijakými cetkami a neužitečnými nesmysly všeho druhu**, pivními pípami, prefabrikovanými bezmasými klobásami a hrůznými sladkostmi, z nichž přímo čiší plasty a potravinářská barviva (o trdelnících a dalších "originálních staročeských" terorech raději už nemluvě), abych pak musel hledat kýžené víno a burčák "tam kdesi vzadu" (případ jak nám. Jiřího z Poděbrad, tak Grébovky)... A upřímně ani nechápu některé vinaře s přestřelenými cenami a la 250 per sedmička základního čehokoliv a 200 a víc za půl litru(!) slivovice... Respektive, ty prodejce chápu, ale ty lidi, co u nich v horečnatém šílenství za tyto ceny nakupují, už nikoliv – přitom kolem na Vinohradech je pár malých vinoték se zajímavou nabídkou a můžete mi věřit, že "základní" lahve docela pitelných vín rozhodně pořídíte za méně než 250+. No, byl to letos děs běs – podobně jako šumař jsem "vnikl" do Grébovky, popadl petku u Šaldorfů a v panické hrůze z přepoceného pekla masy uprchl s jedním kolegou do nedalekého, jiného a zcela prázdného parčíku.

* asi nevyhnutelné

** jejichž jediným účelem v tomto vesmíru patrně bylo zbůhdarma vyplácat něco přírodních zdrojů a vypustit do atmosféry víc svinstva, a to jak při jejich výrobě, tak budoucí následné likvidaci v nějaké spalovně

Abych pro samé žrádýlko, filmečky a jiné požitky nezapomněl... V nejbližších dnech začíná další pokračování již 10+(?) let se táhnoucího pražského měsíčního LARPu Dies Irae – pokud byste si chtěli zahrát (a bývá to náramná švanda), je nejvyšší čas se přihlásit a zaregistrovat. Jak? To zjistíte na webu Dies Irae, celkem nedávno vzniklém. Letošní ročník je obzvláště lákavý – jednak se nám opět a po delším čase vracejí na scénu upíři (a nejen oni, inspirováno povšechně světem World of Darkness společnosti White Wolf), druhak proto, že tentokrát půjde o post-Gehennu a časy "thin blood", a třeťak proto, že letos na tom orgové makají poctivě předem a ledacos už je hotovo. Posuďte z veřejně známých reálií sami:

http://www.dies-irae.cz/index.php?/archives/7-Zakladni-informace.html#extended

http://www.dies-irae.cz/index.php?/archives/18-Dejiny-sveta-z-pohledu-magu.html

http://www.dies-irae.cz/index.php?/archives/16-Dejiny-sveta-z-pohledu-upiru.html

A tak dále a tak dále a tak dále, vše viz výše odkazovaný web. Paráda, ne?

A na úplný závěr ocituji jednoho z orgů (v noci ze včerejška na dnešek):

Harald: Dokončil poslední část pravidel pro podzimní Dies Irae. Chápete? Pravidla jsou kompletně hotová před začátkem hry! Takže jestli přemýšlíte, že budete hrát, tak se rychle ozvěte, hra začíná už tenhle pátek!

"Ke komu se vlastně přidáme?"

"K vítězi. Ujišťuji vás, že opak je daleko nepříjemnější."

"Ale zaplatili nám oba...?"

"Tomu, kdo prohraje, vlastně nemám nikdy příležitost peníze vrátit."

- hejtman žoldnéřů Karla IV. a Karel IV.

dnes již rovněž bývalé ČSSR: http://vaclavek.blog.idnes.cz/c/206722/Mnozi-vrazdili-nemnozi-protestovali-srpen-1968.html#t2 Hned na úvod připomene kolega Václavek ruského básníka Jevgenije Jevtušenka, sluší se proto uvést jeho slavnou báseň Tanky se valí Prahou:

Po Praze tanky duní.
Rozbřesk zas do tmy ponořený.
Valí se železa tuny
po pravdě, která v tisku není.
Pod těmi tanky se kácí
pokus obrátit stránku.
Ty tanky jedou po vojácích,
co sedí uvnitř tanků.

Co k tomu, bože, povíš?
Jak popsat ten hnus slovy?
Ty tanky jedou po Husovi,
po Petöfim a Puškinovi.
Po Praze jedou nové
motorizované biče.
Kušuj, naivní Manilove,
Nozdrjov ti nedovolí křičet!

Strach se vždy z ubohosti rodí,
fízlové si ho cení.
Nozdrjov ho nemanželsky zplodil.
Je parchant zaslepených.
Dupete po cti, po svědomí.
Ty zrůdné tanky boří mosty.
Za chimérou se Prahou honí
strach vyzbrojený ubohostí.

Valí se po hrobech plných věnců,
po dětech, jež se na svět hlásí.
Štemply spojené do růženců
mění se v housenkové pásy.
Když naše tanky přijížděly,
tak jsem k nim rozjásaně spěchal.
Kývali na mě svými děly
a já byl šťastný jako blecha.

Dnes život přeorat mi chtějí,
zahrabat všechno, co jsem našel.
Ty tanky jedou po nadějích
a zase jsou ty tanky naše!
Než zdechnu jako staré psisko,
až nezbude už pranic,
zašeptám těm, co jsou mi blízko,
poslední svoje přání:

Ať na mem hrobě nic víc není,
než nápis, co odolá zkáze:
"Sovětský básník. Uvláčený
Ruskými tanky v Praze."

Ale to nestačí. Miroslavův článek si přečtěte a dočtěte, včetně seznamu jmen – byť i jen jako potomci tehdy žijících jim dlužíte minimálně toto.

Nedlouho tomu, co jsem se v novinách dočetl, jak si jakýsi Američan otevřel v Berouně bistro a tam vaří a servíruje. Nějakou dobu poté na toto téma na jednom srazu literátů zavedl řeč kolega Kafka. A nakonec jsme se domluvili a já si do toho Berouna za skutečným americkým hamburgem zajel (to bude asi tak dva týdny zpátky). A celé to byla pravda – hamburger je opravdový a je to suverénně nejlepší hamburger, jaký jsem zatím v Čechách jedl. Ostatně, report kolegy Olafa, který zmíněné bistro navštívil tento víkend, hovoří sám za sebe:

"Tak hamburgery tam dělají naprosto úžasné a skvělé. Děkuju za tip. Takhle dobrý jsem asi ještě nejedl."

Za těchto okolností jsme, přirozeně, mohli dospět jen k jedinému logickému závěru:

"Dobrý, viď? Můžeme se domluvit a někdy tam zajet :-)"

"Určitě. Stojí to za tu cestu."

A vám bych něco takového radil taky. Potřebné informace viz přiložené odkazy:

http://www.facebook.com/BlackdogCantina

http://www.berounske.info/file.php?id=147

http://www.cuketka.cz/?p=7119

A nakonec onen inkriminovaný článek, který stál (co mě se týče) na počátku celé té eskapády:

http://finance.idnes.cz/american-rozjel-v-beroune-restauraci-korupce-je-tu-vsude-posteskl-si-1jt-/podnikani.aspx?c=A110616_1604321_viteze_bab

Ještě důležitá technická poznámka: já do Berouna jel v pátek ve 14:10 chebákem. Takže jsme si s kolegou Kafkou dali velmi pozdní páteční odpolední oběd. V normální den a přes poledne především můžete riskovat, že tam bude narváno a eventuálně si počkáte.

aneb zatím nejdokonalejší blog o rybách, plodech moře a dalších věcech, které s tím souvisí, co jsem našel: http://manek.bloguje.cz/

Osobně jsem nedávno vyzkoušel tento recept: http://manek.bloguje.cz/790424-morcak-chutny-morsky-vlk-peceny-na-bramborach.php, protože mořčáka člověk občas pořídí na farmářských trzích (v mém případě konkrétně na Jiřáku), a byla to paráda. Po 23 minutách při  max. 200 stupních se mi de facto při krájení rozpadl :-) Dalším zajímavým poznatkem pro mnohé z vás může být návod, jak zbavit (většího) kapra nežádoucí bahnité příchuti, tentokrát v diskusi pod receptem: http://manek.bloguje.cz/609593-perkelt-z-tolstolobika.php. A jsem si celkem jist, že u p. Mánka ještě ledacos jiného člověk nalezne.

"Vidím, že mě hladem umořiti chceš, aby ses mě zbaviti mohl. Takového činu jenom příbuzný schopen jest."
 – komtesa Blanka, dívka v modrém

"Pamatuj si: chlap, kterej veršuje, by měl včas přestat – nebo z toho zblbne."
 – matka Štěpánka Šafránka

Už som si vymyslel aj modlitbičku, ktorú sa budeme modlievať s ostatnými ateistami:

Ó nekonečný vesmír,
zachovaj nám energiu,
nech nás gravitácia neopustí,
nedopusť, aby sme prekročili rýchlosť svetla
a nepodeľ nás nulou.
Amen!

- Vinki

Jak se stalo, že Brno se během jediného roku 1922 dostalo z pátého největšího města na druhé? Smíchov, Vinohrady a Žižkov se připojily k Praze.

- Harald

Jeden Němec přijede do USA, protože se mu doma moc nedaří. Živí se jako učitel, což je mizerně placený i tenkrát a tam. Naštěstí potká chodící pařez zarostlej mechem, kterej mluví a je proslulej lovec. Pařez zjistí, že učitel Němec asi v dětství hodně chodil do skauta, protože střílí a jezdí (na koni, auťáky tehdy nebyly) a vůbec je řízek jako sviň. Marketing je marketing, tak mu (Němcovi, pochopitelně) dá hrdinskej nick a vyrazej na Divokej západ. Němce, teď už komerčně vytvořenýho hrdinu, někdo od začátku žere, někdo míň, pročež mu Němec dá tečku a pak už ho žerou všichni a je hrdina in da real. Potkaj zlý indiány i hodný indiány, ale hodný indiáni se s nima nechtěj kamarádit, protože jim Němec s kolegama kradou půdu. Ale to je omyl, nakonec se to vysvětlí a skamaráděj se. Do Němce, teď už vopravdovýho hrdiny, se zabouchne sestra hlavního indiána, syna indiánskýho náčelníka, kterej se menuje Vinetú. (Ona Nšoči a je to kočanda.) Ale zkomplikuje to odlišnej etnickej původ a kulturní zvyklosti, a protože tenkrát ještě nebyli korektní, musí se sisteh vypravit do školy, aby ze sebe udělala bělošku (výchovou, ne jako Džeksn). Přitom hodný indiány zastřelej zlí whitemani, který jim nechtěli ukrást půdu, ale rovnou nerostný bohatství (zlato). Zůstane Němec, teď už hrdina, a hlavní indián Vinetú, teď nástupnickej kápo hodnejch indiánů. Ty dva jezděj po Divokym západě a napáchaj hromadu adventures, že je každej pozná na první pohled. (Jenom badguyové ne, ale to je jedno, ty jsou spotřební a recyklujou se.) Honěj šéfa těch hajzlů, co zabil náčelníkovu sisteh a fotra, ale náčelník to koupí a natáhne brka dřív, než ho dohoněj. Evil boss se nakonec vodpálí náloží, protože neumí přečíst návod k pyrotechnice správně. Němec zůstane sám a odjede na Blízkej východ, kde vystupuje pod jinym altem. Konec.

Po náročné poezii ještě dnes dodáme i oddechovou beletrii: Alois Jirásek – Psohlavci

Chodové byli vostrý frajeři, pročež jim do toho nikdo nekecal, ani král ne, a voni mu za to hlídali hranice. Měli na to štempl a vlajku. Jenže pak český pánové zpackali revoluci a Chodsko dostal Lomikar. A Lomikar chtěl, aby Chodové chodili do arbajtu jako vostatní people. A Chodové nechtěli. Šli si stěžovat, ale neprošlo jim to, a tak začali demonstrovat. Kozinu a další dva zabásli a pak se rozhodlo, že Kozinu pověsej. Chtěl to hlavně Lomikar, kterýho Kozina už dost sral. Kozinu pověsili a ten před smrtí Lomikarovi vyhrožoval, že za rok zhebne. Lomikara za rok trefil šlak. Pepka ho klepla zrovna, když se mrtvýmu Kozinovi posmíval, pročež prostý lid to měl za boží spravedlnost. Ale bylo to spíš proto, že moc chlastal a přejídal se, z čehož plyne poučení, že zdravá výživa se nemá podceňovat. Konec.

Vysvětlení nemoderních pojmů užitých v díle "Alois Jirásek – Psohlavci":

Pozorní čtenáři si v tomto pokladu české literární klasiky (podle našich zjištění nakonec psané inkoustem zakoupeným u obchodníka zbožím koloniálním p. Lipavce, tč. bytem v Litomyšli) všimnou dvojice vedlejších postav Šlak & Pepka (vulgární forma jména Josefina, ženského to protějšku častého mužského jména Josef). Podle všeho jde o mytickou dvojici deathdealerů: Šlak namířil a trefil, Pepka dotyčného dorazila tupým úderem. Tento postup by odpovídal tradiční metodě lovu zvěře (následně přenesené na porážku domácího skotu a bravu), a lze proto předpokládat, že Šlakova výstroj se v průběhu dějin měnila (oštěp – prak – luk – kuše – nakonec palná zbraň, spíše neautomatická, zato přesná a dalekonosná), zatímco Pepčina výbava zůstávala +- stejná: palice.

Během pouhých 24 hodin jsem zaznamenal značné (a pozitivní, nutno dodat) ohlasy na svůj kompilát Dumasova románu. To mě přesvědčilo, že jsem vykročil správným směrem, a proto dnes budu pokračovat v mrvení literatury pro troglodyty přepisování děl světové klasiky do moderní podoby.

Takže... báseň Otokara Březiny "Matka"

Šla žitím matka má jak kajícnice smutná,
den její neměl vůně, barev, květů, jasu:
plod žití suchý jen, jenž jako popel chutná,
bez osvěžení trhala ze stromu času.

Prach ostrý chudoby jí v tváři krásu šlehal
a řezal do očí a v slzách zánět hasil,
jak samum v závějích se v její cesty sléhal
a ve svých vlnách umdlené jí sklenul asyl.

Pod tíží tmavých let svou nakláněla šíji,
žeh práce žíravý jí z nervů svěžest leptal, 
smrt svoji líbala a v těžké agónii
ret její s úsměvem jen slova díků šeptal.

Na vlhký mramor chrámů klekávala v snění
v hrobových vůních voskovic a před oltáři
a vonných útěch déšť i vizi vykoupení
v své duše kalich chytala jak rosnou záři.

O matko má, dnes v světlo proměněná,
ty šípe zlatý, vystřelený do ohniska
Tajemství věčně planoucích! Zvuk tvého jména
na našich vlnách dochvěl se, však vím, jsi blízka!

Tvé mrtvé krve vychladlé jsem bledým květem,
jenž vláhou zraků tvých se rozpučel a vzrůstal:
chuť trpkou života svým vlíbalas mi retem
a tvojím dědictvím mi v duši smutek zůstal.

A půlnoc zelená když svítí nočním tiším, 
ta z hrobu povstáváš a se mnou lože sdílíš;
v svém dechu známý rytmus tvého dechu slyším
a vlnou mého hlasu oživená kvílíš.

V mých žilách zahřívá se teplo tvého těla,
tvých zraků tmavý lesk se do mých očí přelil,
žeh víry mystický, jímž duše tvá se chvěla, 
v mé duši v oheň žíhavý a krvavý se vtělil.

A jako tvoje kdys i moje cesta smutná:
bez vůně den je můj, bez barev, květů, jasu;
plod žití jen, jenž jako popel chutná,
tvým stínem ovíván se stromu trhám času.

do podoby pro moderního čtenáře zkompiloval Fin:

Moje máma měla těžkej život a furt dřela. Neměla prašule a nemohla chodit na kosmeťák. Ani ke kadeřnici, pročež vypadala děsně. Zestárla a byla ráda, že konečně umře a bude už to mít za sebou. A chodila do kostela a věřila na posmrtnej život. Mami, seš tu pořád se mnou a myslím na tebe. Někdy v noci mám pocit, jako bys tu byla. A začínám si připadat, že sem na tom úplně stejně.

zdá se to jenom mně nebo na konci autorovi skutečně nedopatřením vypadlo "Tvůj Otík"?

Z ohlasů:

"Ta zredigovaná verze je podstatně lepší."

- Bídák

"Lavly. A teď šup na Kollára. Aspoň předzpěv."

- další Bídák

"Ha, konečně poezie, které mám šanci porozumět :D"

- Patislav

Nastala nám doba, kdy západní civilizace podle všeho už zřejmě definitivně směřuje do náruče všeobjímající debility (která zpravidla bývá předznamenáním vlastního zániku čehokoliv). Kromě impotentní neschopnosti obhájit a sama sobě (sic!) zdůvodnit své vlastní hodnoty anebo ukrutných kravin kontinuálně vymýšlených Francouzi se to například projevuje i kastrací knih (= vlastních uměleckých hodnot). Nevěříte? Ale jen věřte, i když se mi chvíli taky nechtělo:

http://www.novinky.cz/kultura/223263-postriziny-aneb-doba-zkracovani-kdy-kniham-chybi-i-tri-sta-stran.html

Jak už to tak ale bývá, lidé často nedělají věci pořádně a nedotahují je do náležitého konce. No uznejte: i zkrácený hrabě Monte Cristo má ještě pořád 208 stran. To je přece hrozně moc! Naštěstí jsem tu ale já a co nakladatel pokazil, dotahuji do konce – předkládám vám (a úplně zadarmo!) svou vlastní zmodernizovanou verzi Dumasova díla:

Hrabě Monte Cristo

Dílo Dumasovo v souladu s trendy moderní doby zkompiloval: Fin

V jednom francouzskym přístavu* byl mladej námořník a chtěl si vzít Mercedes. Buchtu, ne auto, a moc dobrou pichnu. Byli ještě staromódní, a tak chtěli mít svatbu. Na svatbu dorazili poldové, páč námořníka – Edmond Dantes, btw – napráskali tři hajzlové. Si to vymysleli, stejně. Než Edmont řekl „WTF?“, bručel v base na doživotí. Protože prokurátor měl taky máslo na hlavě a byl taky hajzl. Ale Edmond měl kliku: v base byl psychouš, co byl náhodou ukrutně bohatej děda. Edmond si nechal dávat lekce v jazycích a vůbec a taky chemii a děda mu všecko vodkázal, protože zgrejznul. Edmond se zašil do pytle, nechal vyhodit do moře místo mrtvoly (no, vězení bylo na ostrově, dyk kus vod přístavu, ni?), uplaval, dal se k pašerákům, dojel na jinej vostrov, vykopal poklad a udělal co? Měl love jak sviň, a tak se všem pomstil, postupně a systematicky je zlikvidoval, přičemž použil inkogníto, aby ho nepoznali. Jenom Mercedes. (Buchta, ne auto.) Vysvobodil arabskou princeznu, totiž řeckou, ale na tom nesejde, a ta se do něj zabouchla. Edmond chvíli dělal Zagorku, jakože je moc starej, ale pak se po ní vrhnul, přitom voživil votrávenou** holku pro syna svýho dobrodince kdysi a všichni byli děsně happy. Jo a námořník, co ze sebe udělal hraběte, jel na haši, to je tam taky napsaný, takže to frčelo už tenkrát. Konec.

* pozn. komp. Je jedno, kterym: pro podstatu děje nedůležité a čtenář by zbytečně ztrácel – v dnešní moderní době tak cenný – čas hledáním na mapě.

** pozn. komp. Votrávenou jako že její mutter jí votrávila, holka sama byla fajn. Byla to daughter jednoho z těch hajzlů, ale za svýho fotra nemohla a námořník, pak už hrabě, to uznal.

Dodatek vzniklý den po publikování kompilátu: na četné žádosti uvádím SMS verzi románu určenou pro ty úplně největší debily mobily (159 znaků, včetně mezer):

Edmond se měl ženit, zradili ho, šoupli do lochu, bručel, zdrhnul, našel poklad, našel ty lumpy, nepoznali ho, všecky zlikvidoval a vodjel s řeckou princeznou.

A na uplny zaver ciste krystalicka mezinarodni hardcore sms verze bez otravne diakritiky a zbytecnych mezer (na pripominku literarniho kritika Vanka jr. – "To je chyba, s mezerama to není dost SMS!" :)

EdmondSeMelZenitZradiliHoSoupliDoLochuBrucelZdrhnulNaselPokladNaselTyLumpy

NepoznaliHoVseckyZlikvidovalAVodjelSReckouPrinceznou:-)

© Fin 2011. Svoluji k šíření díla za nekomerčními účely, další reedice světové klasiky budete moci již brzy zakupovat zasláním sms na účet, který zde bude zveřejněn.

Ja hlavne nerozumiem jednému: Každý raz skončí v rukách lekárov s niečím vážnym. Ja osobne by som radšej skončil v rukách spokojného a dobre zaplateného lekára.

- Vinky

"Problém, myslím, není ghetto jako takové, ale odlišné kulturně sociální hodnoty, jen obtížně slučitelné s hodnotami zbytku euroamerické civilizace."

- promovaná psycholožka pracující na lince pomoci nevidomým

(s dodatkem: "No, možná jsem to radši měla omezit na střední a západní Evropu a část USA, když si tak vzpomenu na Řeky...")

Čistě pro pořádek, a to nejen vám, ale i sobě sám, sesypal jsem dohromady tento souhrn svých „publikovaných" i samospádem veřejnosti drze nacpaných děl…

Divoké víno, 2005 – 2009

http://www.divokevino.cz/4309/dusek.php

http://www.divokevino.cz/3308/dusek.php

http://www.divokevino.cz/2006/dusek.php

http://www.divokevino.cz/1705/dusek.php

+ 1 stránka v antologii

Psí víno: texty mi vyšly v číslech 40 (červen 2007) a 54 (prosinec 2010)

Antologie české poezie: taky 1 stránka (v sekci internetových autorů, ba jo:)

vytrvale mi už od začátku poskytují prostor ve Wagonu (můj domovský věstník, dělají ho báječní lidé a je rok od roku lepší a po právu i proslulejší)

jednou to udělal Martin Švanda v Rozrazilu

a tady na bložínku už jsem své výlevy i jiné hokus-pokusy taky ventiloval…

Říkánky pro Annu, 2010

http://finskej.bloguje.cz/877412-bez-titulku.php

Maková, 2008

http://finskej.bloguje.cz/732311-makova-finska-poezie.php

překlady:

http://finskej.bloguje.cz/682816-w-h-auden-the-more-loving-one.php

http://finskej.bloguje.cz/719239-philip-larkin-1952-1977.php

http://finskej.bloguje.cz/725552-bez-titulku.php

http://finskej.bloguje.cz/456272-edwin-morgan-aneb-carovny-skot.php

http://finskej.bloguje.cz/472452-paul-simon-a-art-garfunkel-iii.php

http://finskej.bloguje.cz/469558-paul-simon-a-art-garfunkel-ii.php

http://finskej.bloguje.cz/458596-paul-simon-a-art-garfunkel-hudba-ktera-nestarne.php

http://finskej.bloguje.cz/725552-bez-titulku.php

http://finskej.bloguje.cz/711467-anglicka-lidovka-pro-tuzemske-keltofilni-wannabe-textare.php

http://finskej.bloguje.cz/711477-skotska-lidovka-pro-tuzemske-keltofilni-wannabe-textare.php

+ různé "roztroušené kusy" v rubrice poezie

a aby se tu objevilo něco i poprvé, tak další minicyklus, taky z druhé půlky roku 2010:

If I were a Lord of the Rings

kéž bych sakra měl kouzelnej prsten
prodal bych ho ke všem čertům
ke všem ďáblům
zahodil do studně

a někdy pozdě k ránu
bych se díval, jak tam dolů
všichni naskáčou

a zatímco by padali
blahořečil bych bohům
protahoval křídla
a poslouchal řeku v rákosinách
vždycky tak mírnou
vždycky tak tichou


If I were a Lord of the Rings II

kéž bych sakra měl kouzelnej prsten
těžkej kruh ze zlata
náramně rychle bych zemřel
a má rodina byla by bohatá

jistě, že bych zemřel
nenechali by mě žít

člověk totiž rdousí člověka
jeho duše je malá
jeho chtivost všeobecně
dost veliká


If I were a Lord of the Rings III

kéž bych sakra měl kouzelnej prsten
zakroužil bych s ním na prstě
až by vydal cinkavej zvuk

pak by všude byl řev
pak všude bylo by ticho
mlčel bych

a pozdějc někdo
proříz by mi krk


If I were a Lord of the Rings IV

kéž bych sakra měl kouzelnej prsten
dva gramy hutnýho
poctivýho zlata

snad bych ho prochlastal
snad bych ho propil

z pouhé vděčnosti
že na věčnosti
nebude
má duše
nikterak bohatá


If I were a Lord of the Rings V

kéž bych sakra měl kouzelnej prsten
a k tomu ticho po pěšinách
a na jaře vostrej led

kéž bych sakra vůbec nic neměl
jako už nemám teď
jenom to ticho

jenom to ticho
ale zato hned


If I were a Lord of the Rings VI

kéž by sakra
zůstaly mi ještě chvíli pohádky
jak tak stárnu
mám jich čím dál tím míň

pohádky
a déšť
a chvíli tam
a chvíli nazpátky

kéž bych nebyl
ale ptačí
pohádka
postačí

Dlouho se tu nic neobjevilo. Protože jsem nic nenapsal. Tak tady máte:

A Patočka je kretén, který by lidstvu i přírodě nejvíc prospěl, kdyby šlápl na písečnou zmiji. Nicméně jeho argument o nízkých daních je mimořádně rozšířená demagogie, kterou občas zaslechnu i od celkem rozumných lidí. Tito lidé zpravidla berou složenou daňovou kvótu, ale to je údaj na nic. Nehodí se k mezinárodnímu srovnání ani k ničemu jinému. Leda k ukázce toho, jak mizerně vlády hospodaří, ale k tomu se ku podivu nepoužívá:). Přímé daně máme naopak jedny z nejvyšších (spory o to, jestli je pojištění daň a daň pojištění mě nebaví, jsou to imho všechno daně) a tvrdí-li někdo něco jiného, tak je to buď neznalost, nebo demagogie.

- Josef K

Tým čurákom z firmy Wilkinson Sword by mal niekto vysvetliť, že by sa mali menej sústrediť na to, aby mali ich výrobky kruté megavole frikulínske pičohusté Mach 45 Super Extreme Nuclear Performance obaly a názvy a viac na také nepodstatné podružnosti, ako že by bolo fajn, keby tie ich skurvené žiletky holili.

- Claven

Tzv. „obyčejný člověk", jímž pro tento účel rozhodně jsem, musí být ze všech tě debat a rozporuplných článků o snižování platů státním zaměstnancům (o kolik, jak moc, kde, kdy a komu, proč), prohlášeních našich odborů, všech tahanicích kolem a s tím paralelně běžícím skandálem ohledně „soudci si nechtějí snížit, mrchy" dozajista zmaten. Jsem – vy? Proto dnes surově (samozřejmě se svolením dotyčných) cituji z několika debat na jednom nejmenovaném diskusním serveru, kde lidé (mně osobně známí coby chytří a inteligentní) pronesli pár zajímavých poznámek k věci. Jsou to přesné a doslovné citáty, nijak neupravované a za zamyšlení patrně stojí...

SOUDCI & JEJICH PLATY:

Následující úsek debaty byl veden na základě již existujícího a dostupného článku...

http://www.epravo.cz/zpravodajstvi/platy-soudcu-maji-byt-stabilni-nemaji-byt-kalkulem-politiku-rozhodl-ustavni-soud-66526.html

JÁ:

To jsem četl. To ale shrnuje, co se stalo, uvádí, co k tomu řekli někteří soudci, ale bohužel nevysvětluje, v čem přesně je zakopán pes. Tedy ne jazykem srozumitelným prostému občanu.

AUTOR:

Problém u soudců je celkem jednoduchý – soudci mají na rozdíl od ostatních představitelů státní moci (poslanců, senátorů, prezidenta atd.) plat stanovený jednou částkou. Poslanci a spol. mají k platu ještě náhrady na všechno možné i nemožné. Čert vzal, jestli jsou náhrady daněny nebo ne, jde o to, že jsou. Fakticky vzato tedy platový výměr tvoří z konečného příjmu poslanců, senátorů a dalších jen část, zatímco u soudců tvoří celek. Nicméně odměňování všech těchto skupin se řídí jedním zákonem. Takže pokud vezmeš třeba pět procent z platového výměru plošně, znamená to, že soudci to odskáčou dosti citelně, zatímco poslanci a další si toho ani nevšimnou. Soudci se ani nemůžou bránit, protože jim to zákon znemožňuje. Zbývá jen obrátit se na Ústavní soud, což snižuje jejich prestiž, k čemuž hojně (a záměrně) přispívají politici svými slaboduchými žvásty. Soudci by zkrátka z logiky dělení moci ve státě měli mít zcela jinou pozici. Nicméně u nás tomu tak není a zákon, který je dnes na vládě, to jen potvrzuje. Jestli ten zákon projde (a on asi projde), zažijeme v příštím roce další přestřelku u ÚS a další kecy Klause o soudcokracii.

TŘETÍ* DISKUTUJÍCÍ:

No, on je problem trochu i v tom, ze se jen velmi tezko dava do souladu efektivita fungovani jednotlivych soudcu s jejich platovym rozlisenim. A prave fungovani soudu v case vnimane verejnosti v kontextu s jejich platy je verejnosti zcela samozrejme vnimano negativne. A to je nota, na kterou populisticky hraji politici.
Navic jaksi schazi samocistici funkce a schopnost sebereflexe. Karne komise spis pusobi pro verejnost jako obhajci a soudcovska unie jako odborarska organizace ( Motejl), kterou zajimaji hlavne ty platy (koneckoncu stejne jako Lekarska komora).

Takze neni divu, ze tahle nota politiku nachazi relativne pozitivni ohlas u "lidove" vrstvy. :(

AUTOR:

V poslední době se čím dál tím lépe profiluje Ústavní soud. Zjišťuji, že jeho judikáty patří k tomu nejrozumnějšímu, co si tu lze vůbec přečíst. Například ten poslední o platech soudců je vážně velmi zajímavé čtení. Totéž zrušení 2. redukční hranice pro výpočet důchodů.

Jinak vina je pochopitelně i na straně soudců. IMHO by měli být mediálně mnohem aktivnější a snažit se některé principy jednoduše a srozumitelně vysvětlit. Jen nevím, kdo to tady zvládne, když umřel Cepl.

3. Soudce by mel za pomoci zakonu prosadit spravedlnost.

Jak je videt, diry v zakonech pomahaji obhajcum a castecne i zalobcum, ale velmi znesnadnuji roli soudcu. Vzhledem k tomu, ze (jak mi neoficialne bylo sdeleno) se v parlamentu pripravuji zakony, ktere uz v sobe, krome neumyslnych der, nesou i diry umyslne a pripravene, jsou verdikty soudcu obcas opravnene velmi spatne vnimany verejnosti, protoze jen vyjadruji ploche zneni zakona a abstrahuji na prosazeni spravedlnosti (a je to nenapadnutelne).

Nicmene z toho je i videt, ze prvni zakopany pes je u zakonodarcu. Jejich kritika soudu (a hlavne ustavniho soudu) a pozadavek ziskani kontroly nad celym systemem – to je skutecne cesta do pekel.

AUTOR:

To je zcela správný názor (alespoň z mého hlediska). Problém skutečně je u zákonodárců. A zřejmě taky u přetrvávajícího názoru, že veškerá moc ve státě "vyvěrá z parlamentu" ( http://www.klaus.cz/clanky/2661). A pak je to také výklad práva, ale v tom sám nemám jasno ani pevný názor, protože když se soudy budou striktně držet litery zákona, budou holt každou chvíli konfrontováni s dírou v zákoně, která vznikla buď korupcí nebo blbostí zákonodárce (tipnul bych si, že je to tak 50/50). Přirozené právo zase klade obrovské nároky na osobu soudce a já nevím, jestli by to ti naši ustáli.

Mám k tomu ještě něco dodávat já sám osobně? Snad jen to, že prastaré úsloví říká „ryba smrdí od hlavy“. A mám takový pocit, že v tomto konkrétním případě hlavou jsou spíš ti naši zákonodárci (to, co si volíme) než ti soudci.

* On je to v podstatě druhý diskutující, já se jen zeptal.